Jdi na obsah Jdi na menu
 


Francie 2011

26. 11. 2011

 Tenhle nápad vznikl nějak vloni na Slovensku, když jsme byli v Tatrách a dovča už pomalu končila,  prostě jsme se bavili kam pojedem příští rok – rozkaz zněl jasně FRANCIE. A bylo ujednáno. Troška příprav – nebudu se rozepisovat, každej to zná. A kdo že tam pojede? Bady s Ivčou, já s Lenkou a možná Michal – ten to nakonec vzdal – škoda voe. Jen něco málo k tý  přípravě – mě to stálo skoro 30 tis. a pořád stál Varan v Plzni  Nový kufry, stan, nový gumy na moto, boty pro Léňu a vůbec věci okolo, Bady jak jsem se bavili na tom nebyl o moc líp. A pak  samozřejmě standardní věc – máte sbalený věci na cestu vedle kufrů a začne balení a hned následně redukce – páč všechno se do kufrů nevejde, tady jsem ocenil tankvak kam jsem dal nepromoky a mapy  a nějaký mrmle okolo. No a najednou je druhého července a my stojíme na OMV za Plzni směrem na Rozvadov s nabalenýma moto a čeká nás 14 dní ve Francii, nakonec jsme jeli teda já s Lenkou  na Varanu r.v 01 a Bady s Ivanou na BMW GS 1200 r.v 08, Michal /Savec/ se s náma přijel rozloučit na svojí Africe – skoro byla slza, kecám byla 

 

 

 

No takže plnou a valíme – dneska je cíl Metz – krásné městečko kousek za hranicema ve Francii cca 630 km. Valíme okolo 140/150 docela pohoda, první zastávka v Německu na čůrání a já vidlák hned spustím požární alarm na benzině páč jsem neuměl odejít ze skobáckejch záchodů tak jsem šel emergency exitem, si říkám, že to pěkně začíná, aby se neposrali , na parkovišti se k nám přitočil strejda na žlutým  Varanu – jede do Basileje, ale pozor až odněkud od Zlína, takže už má kus cesty za sebou, jel kousek s náma  - zdravíme ke Zlínu. Jinak cesta v poho – zastávky cca po 200 km, jen mě překvapila spotřeba moto – můj Varan plně naloženej skoro 10 na sto a Badyho GS cca 8 na sto, ale po dálnici, plně naložený a vůbec jsme to nešetřili, a najednou jsme ve Francii – foto u celnice a valíme do Metz, tady je kemp,  

2.jpg 

kterej je úplně super, dobře značenej, kousek od centra, a teče teplá voda – jako vůbec všude ve Francii – kempy jsou fakt super. Takže ubytování – domluva francouzsky, anglicky, pak rukama nohama a máme krásné místo u řeky. Večer jdeme do Metz – krásně město,

                                   3.jpg 

starobylé ulice a domečky, katedrála, úžasná náměstí, mě to připomíná Malou stranu v Praze – jen tam je minimum turistů takže bomba.

                                    4.jpg

Pak spát a ráno hurá Francie, dnes je v plánu Lucembursko Belgie a spaní ve Verdunu, vyrážíme něco okolo 9 jako pak i každej den. Jedem na sever, hranice s Lucemburskem jsem nějak přehlédl, jinka cesta bomba – silnice jakékoliv třídy jsou ve Francii úplně bez jakéhokoliv defektu, za celou cestu jsem spočítali na prstech ruky horší silnici,  a to jsme najeli cca 5000 km a z toho jen asi 1/3 po dálnicích. No takže jedem Lucembursko,

5.jpg

Belgii, a pak zpět Francie, no a protože mi začal docházet benzín a ve Francii se v neděli nepracuje a to znamená že benzíny jsou otevřené jen u dálnic a tam to bylo daleko, tak jsem se vrátili zpět do Lucemburska natankovat mýho Varana, dali si sváču  

   6.jpg

a hurá do Verdunu. Tady jsme se ubytovali v kempu a hups do bazénu – byl teda kurevsky studenej, ovšem po celým dni v moto hadrech cca v 30 stupních přišel vhod.

                                    7.jpg

                                              Pak teda jídlo, spaní a těšení se na zítra.

Pondělí ráno – balíme stany a hurá na památník z 1. světový - huuustý. Bojovalo se tu asi 8 měsíců a zemřelo tu cca 750 000 vojáků, nejvíc mě dostaly dobový fotky a dopisy vojáků domů – jsou přeložený do skoro všech evropskejch jazyků,

                                   8.jpg 

 stojí to za to, ti kluci tady zažili asi peklo, no kdyby sem někdo jel nebo tady byl tak si udělá svůj obrázek, stojí to za to, pak pár fotek a hurá na katedrálu do Remeše, cesta v poho utíká, navíc nám ji zpestřil požár nějaký průmyslový budovy na okraji Remeše – no pojišťovna asi tak happy nebyla  Katedrála v Remeši je úžasná,

9.jpg

 tady probíhaly korunovace francouzských králů, lehká sváča  a hurá do Paříže. Dálnice celkem v poho a  najednou je Paříž, tady je dnes cíl najít spaní blízko centra, aby to bylo ráno blízko k Eiffelovce. Lehký úkol, jen Paříž má cca 50 km v průměru,

10.jpg

 trocha bloudění, pak pekelnej kemp s chatkou a madracemi od bůhví čeho... Bady tedy zadává do navi hotel F1 – jedem asi hodinu v pekelným vedru, pak  po výpadovce a pak jsem se ztratil – Bady sjel a páč se mezi nás nasral  nákej píčus s dodávkou tak jsem to nezaregistroval a jedu dál – to mi bylo kurva smutno, i Lence , naštěstí to bylo už na předměstí, tak jsem sjel další sjezd a nějak jsme se našli, to jsem byl docel rád, pak jsem zkoušeli hotýlky okolo – všude plno a černoši, nakonec jsem spali v nějakým brazilským hotelu,

                                               11.jpg

 dobrý - za cca za 40 éček za pokoj, sprcha, véča, my s Lenkou dali ještě procházku po Paříži – no byli jsme cca 25 km od centra, ale pořád Paříž, pak spát, ráno vstáváme a hurá věž.

Budíček okolo 6tý abychom si ušetřili jízdu v zácpě – marně, vyjeli jsme z hotýlku a během cca 500 metrů jsme vjeli do kolony, byla jak za komunistů na banány, no s kuframa a šířkou moto cca 110 cm se mi mezi auta moc nechtělo, ale Bady byl nekompromisní, nebudu se rozepisovat, ale najeli jsme 90 km po Paříži v plným provozu než jsme trefili Ajfelovku

                                    12.jpg 

  a zase vyjeli z Paříže, peklo, můj nejvíc nejhustější zážitek z Francie /možná z celý jízdy/ je jízda na kruhovým objezdu okolo Vítězného oblouku, kdo si stěžuje, že Plzeň nebo Praha nejede, tak ať si jede sem, tady se človíček vyučí řidičem

 13.jpg

   a navíc néé jak u nás že by někdo nadával – prostě to nejede, nebo jede pomalu a hotovo, jinak frantíci jsou všichni pekelně v poho, no nicméně jsme po pár anabázích dorazili k věži – hustý, stavba jako blázen, takže foto – asi tisíc, 

14.jpg

              koupit nějaký suvenýry a hurá zase do provozu, dneska je cíl Bayeux – město cca 15 km od Omaha Beach, kde budeme spát tři noci, cesta pak už v poho , malé bloudění v Caen, pak jsme chytli lehký deštík a bydlíme, Bayeux je starobylé městečko v jižní Normandii,

15.jpg

je na co koukat a navíc je tu hřbitov aglickejch vojáků, který umřeli při osvobozování Francie, hotýlek celkem v centru, takže véča a spaní a už se těšíme na Omaha Beach.

Ráno vyrážíme okolo 9 – standardní čas, jen mojí Lence se to nějak pořád nehodilo  chvilka jízdy a jsme na Omaze – pláž jako každá jiná, jen s tou smutnou historií, nějaké foto,

                                  16.jpg  

já se koupu, páč Atlantik je Atlantik, a hurá na americký vojenský hřbitov, fotky máte vedle, víc k tomu nemám

17.jpg 

 jen snad že tu je dost divná atmosféra, každý voják, který tu nechal život, tu má svůj křížek. No a dál projíždíme invazní pláží Utah směrem na západ až k majáku Phare de Gatteville.

18.jpg

Na maják jdeme jen já a Lenka, věž má 365 schodů a nejvíc mě dostal externí defibrilátor kousek pod ochozem majáku – asi ví proč tady je, já sám jsem měl skoro infarkt když jsem v moto hadrech vyšel ty schody, ovšem pohled shora úžasnej.

19.jpg

  A pak zpět spát do Bayeux. Další den vyrážíme do Etretat na „slony v moři“ skálu, která vypadá jak pijící slon,

20.jpg

tady je jeden ze dvou dnů kdy občas pršelo, ale nic pekelného. Prostě pár přeháněk, bereme to přes další invazní pláže – Gold, Juno a Sword, pak dálnice a hurá sever, úžasnej je most v Le Havre,

                                   21.jpg  

a už jsme na pláží a užíváme si útesy, krmíme racky a jeden nenažranec si dokonce chtěl odnést naší tašku se salámem – salám je salám tak sorry racku. /znáte tu písničku – racek racku pochcal packu/ Cesta zpět je už bez deště, spíme zase v Bayeux.

No a ráno sbohem Normandie a hurá Mont san Michel – klášter na poloostrově, kam byla cesta jen při odlivu, bohužel v rámci zachování cestovního ruchu je tam teď parkoviště nad oceánem a vůbec plno turistů, ovšem zážitek to vidět je velikej,  

                                  22.jpg

 doporučuju zuřivě, prohlídka vnitřku stojí jen 9 éček, pak hledání kempu kousek od kláštera, ješte malé nakupování, tady potkáváme Čecha co jede na skůtru od… /žádná neplacená reklama/ testovací jezdec, pokec, foto a hurá do kempu. Kemp malej, ale v poho. Ráno vyrážíme standardně po 9té a hurá do Karmaku – tady chceme vidět menhiry, kterých je asi 3000 a dle pověsti je to zkamenělá římská legie, kterou zaklela keltská čarodějka, cesta v poho utíká, sluníčko svítí, menhirové pole je úžasný, jen se nesmí přímo ke kamenům, no trochu na hulváta, ale co když už jsme tu, tak jsme tam vlezli – „zase ty česi“.

23.jpg

Pak vyrážíme směr Orleans – takže tady jsme byli nejvíc na západě a pomalu už domů Valíme po dálnici tak to celkem ubíhá, spíme v Angers, nákup v marketu a hurá do kempu, pokec, plán na zítra, tady piju svoje první ovocné pivo v životě, no páč jsem z Plzně tak jsem trochu zmlsanej, ale bylo asi 30 ve stínu a pivo to bylo pěkně studený tak co si budem povídat /desina z Plzně, kterou vaří černoši taky žádná sláva  / Něco málo spánku a je tu ráno – hurá dál, dnes jsou v plánu zámky na Loiře a Orleans, kousek valíme po dálnici, bylo pekelný vedro a Badymu už se po pár zámkách nikam nechtělo, už se viděl v kempu, ale my s Lenkou jsme chtěli vidět ještě další, nicméně žádnej stres: každej pojede podle sebe a sraz je v Orleans,

                                   24.jpg 

píšu to proto, že píšu o všem co k cestě patří, prostě 14 dní spolu  - bylo by divný kdyby jsme se shodli úplně ve všem, ale jsme si to řekli a dál zase úplně v poho, s Badym a Ivanou bych jel kdykoliv a kamkoliv, když bude čas 

Nicméně dále tedy pár zámků na Loiře

25.jpg 

a sraz v Orleans, fotka s Johankou a hurá do kempu. Tady nás v noci budí hádka místní paní která se nepohodla asi s manželem nebo s kým, řve jak siréna při leteckým náletu, chvilku je to sranda, ale pak se nedá spát. No nakonec to utichne, tak rychle dospáváme.

Ráno balení – už mi to trochu sere – stan, spacák, vše do kufrů, pořád dokola, ale už sedíme na moto a to je bomba – valíme směr Dijon, tady jsem poznal pekelně děravou síť francouzských benzinek, na státní silnici, která je po dálnici 1. nejdůležitější není na 100 km benzina, dojel jsem akorát tak tak, žebravý oko svítilo už cca 80 km, ale Varan jel a jel a ono vlastně nešlo nic jiného dělat. Takže tankování  a hurá jedem, tedy tak to bylo v plánu, jenže se mi uklepal kabel od spínací skřínky a když jsem hnul řídítkama vlevo tak se vypla elektrika a moto chcípla. No do prdele. Oprava izolepou a stahovací páskou a jedem, jen jsem nesměl zatočit doleva 

26.jpg

 dle navi jsme dojeli do nejbližší Hondy – byl tu nějakej manekýn co tvrdil že je jen prodavač a že nemá mechanika, tak přišla na řadu Honda Assistance – nikdy více kukuřice, nemám náladu to sem ani psát, ale po hodině mi nebyli schopný poslat ani číslo na můj servis – autorizovanej v Plzni, natož najít něco v okolí, jo a když už našli, tam mi poslali špatně adresu ulice, takže to navi nenašla. No nic. Dojeli jsme do Dijonu,

   27.jpg

 našli kemp, holky se ubytovaly, šly se vykoupat a my s Badym vyrazili naslepo hledat servis. Nenašli. Zpět do kempu. No co, dopředu a doprava to jede a doleva zatáčím náklonem, menší poloměr zatáčky mi sice ze začátku dělal trošku problém, ale nakonec to dojelo až do Plzně k restauraci u Švejka na Borech, 

                                     28.jpg

 tady odsud mě už ale vezli na podválu, to byla ale z prdele klika. Z Dijonu jsme ještě jeli přes Bodamské jezero, v plánu byl zámek Neuschweinstein, ten jsme vynechali kvůli mojí moto, a pak jen do Plzně.


 

Ale nicméně bylo to fajn, halda zážitků, trošku dobrodružství a vůbec…

Díky Ivano, Bady, Lenko a všichni co nám doma drželi palce a báli se o nás…

A maminko sorry, příští rok jedem zase – Korsika

 

                                                                                                          Martin

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

High and Stumpy Blood Stress Symptoms

(Ameanteeflax, 8. 10. 2018 5:57)

Pression arterielle est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre moelle bat, il pompe le sang tout au long vos arteres a la prendre facilement de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-pas-cher-france-bleu/

40 Ways to Lop off Your Blood Load

(AWittetryCip, 28. 7. 2018 20:05)

Torsion bras de quelqu'un est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque set votre coeur bat, il pompe le sang tout au long vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/prix-cialis-par-4/

Máš synku i literární nadání

(Hana Karfiolová, 3. 7. 2013 21:19)

Už dlouho jsem se tak nepobavila, jako při Tvém líčení cesty do Francie. Vidím, že máš, synku, i literární nadání.